Krásný den,
po téměř měsíci se znovu obnovil blog na ciculka.cz, v což jsem už ani nedoufala. Rozhodla jsem se vrátit se na původní stránky a články, které zde vycházely, budu postupně kopírovat na původní blog, aby nám tam nechyběly. Doufám, že bude vše v pořádku. Nové články tam budou zase od pondělí 29. 9. 2025. Blog tedy najdete zase zde:
Děkuji za pochopení,
Vaše Čičulka
Krásný den,
ještě jednou se podíváme do Staré Boleslavi, ale tentokrát se zaměříme na městské centrum a nějaké podniky, které jsme během návštěvy vyzkoušeli. Někde budu chválit, jinde úplně ne….
Na oběd jsme byli v restauraci V Pivovaře. Vybírala ji mamka, líbilo se nám, že je hned na Václavském náměstí u kostela sv. Václava. Má svoje vlastní parkování, což jsme využili. Měla jsem vývar a pak smaženou kuřecí kapsu plněnou sýrem a šunkou. K tomu byly hranolky a tatarka. Nezvládla jsem sníst ani půlku masa, hranolek jsem snědla jen několik. Po té operaci zvládnu sníst vždy jen malou porci. Jídlo bylo každopádně dobré. V restauraci bylo ale úplně plno, seděli jsme u stolu ještě s jedním párem.
Z Václavského náměstí je krásně vidět na městskou bránu, která se jmenuje Staroboleslavská. Za ní je už vidět začátek Mariánského náměstí, kterému dominuje kostel Nanebevzetí Panny Marie. Jedná se o poutní barokní kostel a jedná se o nejstarší poutní mariánské místo.
Před kostelem bychom našli kavárnu v květinářství, která se jmenuje Adélčino (Adélčino květiny a Adélčino kavárna – ten název je gramaticky špatně a mě to hrozně rozčiluje). Dá se zde normálně parkovat, což jsme také využili. Vevnitř je poměrně hezká květinová výzdoba, ale tady jsem moc spokojená nebyla. Mají naprosto tristní výběr studených nealko nápojů (pouze mátová, kopřivová a grepová limonáda nebo voda). Objednala jsem si tedy perlivou vodu, přinesli samozřejmě neperlivou. I ta cena za sklenici vody z kohoutku (byla normálně rozlévaná, žádná láhev) mi přišla dost vysoká. Na pohár jsem čekala přes půlhodiny a už mě to fakt vůbec nebavilo. Abych je jen nehanila, ochutnala jsem maminčinu špičku a ta byla dobrá.
Stará Boleslav se mi moc líbila, obě náměstí na mě působila dobře a udržovaně. Ráda se sem podívám znovu, jen si příště vyberu jinou kavárnu:-) Byli jste také v nějakém podniku v poslední době nespokojení? Napište mi:-)
Vaše Čičulka
Krásný den,
na internetu na mě vyběhl recept na malinový cheesecake a hned mě zaujal. Líbilo se mi, že je v něm minimum přidaného cukru a hodně bílkovin. Zároveň to není nijak těžký recept na přípravu a na sehnání ingrediencí.
co budeme potřebovat:
Dortovou formu vysteleme pečícím papírem. Sušenky rozdrtíme, můžeme použít mixér nebo jako já paličku a sáček. Máslo si rozehřejeme, smícháme se sušenkovou drtí a vzniklé těsto vmačkáme do formy. Dáme ji na deset minut zapéct do trouby.
Mezitím si v míse vyšleháme tvaroh s jogurtem, vejci a čekankovým sirupem. Maliny s trochou sirupu rozehřejeme v rendlík, aby už nebyly zmražené. Vyndáme předpečený korpus a naplníme ho tvarohovou směsí. Na to nalijeme maliny a pomocí špejle uděláme mramorový vzor. Opět vložíme do trouby a pečeme cca dalších 30 minut.
Cheesecake byl fakt skvělý, kombinace tvarohu a malin mi chutnala, byla svěží a nepřeslazená. Máte také rádi cheesecaky? Napište mi:-)
Vaše Čičulka
Krásný den,
minulý víkend jsme byli v sobotu na výletě ve Staré Boleslavi. Nejdříve jsme zamířili do baziliky sv. Václava. Ta stojí na místě bývalého kostela sv. Kosmy a Damiána, kde byl podle pověsti zabit sv. Václav. Dnes je zde vytvořen celý areál. Proběhla zde kompletní rekonstrukce a místo bylo pro veřejnost otevřeno opět v roce 2021.
Bazilika byla založena v roce 1039 Břetislavem I. Jednalo se o pokání, které mu uložil papež. Břetislav totiž předtím vykonal výpravu do Polska, odkud odvezl ostatky sv. Vojtěcha. Původní kostel sv. Kosmy a Damiána nebyl zbourán, ale je zahrnutý do stavby. Dnes se dochovala jeho krypta, kam můžete s průvodcem zavítat.
Kostel postupně měnil svoji podobu. Hodně ho ovlivnila gotika za vlády krále Karla IV. Další velké proměny přišly s husitskými válkami, které kostel dost poničily, ale pořád se zde sloužily bohoslužby. Dílo zkázy bylo dokonáno v 17. století, kdy se tudy prohnala švédská armáda. Rekonstrukce, která pak byla zahájena, byla už v barokním duchu. Takovou zajímavostí nakonec je, že kostel navštívil v roce 2009 i papež Benedikt XVI., aby se poklonil ostatkům knížete Václava.
Nějaké praktické informace na závěr. Před vstupem do areálu je zastávka autobusu a jezdí sem i PID. My jsme parkovali na soukromém parkovišti restaurace, kde jsme byli na obědě, ale jinak se dá zastavit na náměstí o pár metrů dále. Vstup dovnitř by měl být s průvodcem z městského infocentra, ale nám se nějak podařilo přidat se k jiné skupině (to mi tedy dost vadilo a myslím si, že to vadilo i paní průvodkyni, ale to se nedá nic dělat). V okolí kostela najdete mnoho restaurací a kaváren, kam si můžete zajít. V samotném areálu nejsou žádné toalety a ani obchody.
Byli jste někdy ve Staré Boleslavi? Znáte legendu o sv. Václavovi? Napište mi:-)
Vaše Čičulka
.
Krásný den,
rozhodla jsem se obnovit i rubriku o seriálech a filmech, kterou jsem měla i na předchozím blogu. Tak nějak jsem se už smířila s tím, že ty staré články zpět nezískám, takže vše znovu čísluji od jedničky. Dneska bych pro vás měla tip na dva seriály a jeden film. Jedná se o českou produkci a i celkem čerstvé novinky.
Bratři a sestry
Jako první zde mám takovou trochu detektivní telenovelu, kde hraje celá plejáda slavných českých herců a hereček. Já jsem se rozhodla hlavně kvůli Romanu Zachovi, což je můj velký oblíbenec. Zápletka je celkem snadná. Hned tři mladí lidé z jednoho městečka zjistí, že mají společného biologického otce. Ani jeden z nich ale neví, kdo jím je. Je tu ale menší problém – dva z nich, Bára a Vašek se tuto novinu dozví v den své svatby. Zatím mě to celkem baví, pouštím si to hlavně jako kulisu práci na počítači a jsem zvědavá, kdo bude nakonec otcem a jak se to všechno vyvrbí. Seriál najdete na Oneplay.
Mladá krev
Druhým českým seriálem je detektivní počin Mladá krev, kde jedním z tvůrců je i Alice Nellis. Děj se odehrává v Hradci Králové, kde jsou na místní oddělení kriminálky přijati čtyři noví mladí policisté a jsou přiřazeni ke zkušenějším kolegům. Každý díl se řeší nějaký případ a zároveň jako takový leitmotiv se celým seriálem táhne interní vyšetřování a kauza Rybník. Seriál má dobré herecké obsazení, nejvíce zajímavý mi přijde Kryštof Hádek a Julia Issa. Najdete ho na Prima+ a jinak ho samozřejmě normálně dávají v televizi.
Jak se nám to mohlo stát?!
Poměrně nedávno jsem na Oneplay objevila novou českou komedii Jak se nám to mohlo stát. Herecké obsazení plné slavných jmen, zápletka mi přišla jednoduchá, tak jsem si pustila, když jsem byla doma sama. Mladý pár se rozhodne seznámit své rodiče a oznámit jim, že se budou brát. Jako překvapení si pro ně přichystá genetické testy, které přinesou nečekané výsledky. Velký český vlastenec zjistí, že je částečně Němec, italská šlechtična je vlastně Romka, Češka jako poleno je příbuzná prince Williama apod. První půlka je fakt celkem vtipná, hlavně Donutil se mi moc líbil. Druhá už je slabší, ale když se chcete u nějakého filmu jen tak odreagovat nebo třeba vyžehlit prádlo, je to ideální. Námět je převzatý z francouzského filmu Cocorico.
Znáte některý z výše uvedených počinů? Na co se zrovna v televizi díváte vy? Napište mi:-)
Vaše Čičulka
Krásný den,
dneska to bude rychlovka. Ještě jednou se vrátí do kraje Vysočina, kde se nachází Havlíčkův Brod. Podle Járy Cimrmana je zde střed Evropy. My jsme zde byli na obědě po cestě z Havlíčkovy Borové.
Nejstarší zmínka o městě pochází již ze 13. století, kdy zde existovala taková osada na řece Sázavě. Ve středověku se zde těžilo stříbro, ale těžbu ukončily husitské války. Až v roce 1637 se Brod stal královským městem.
V centru města bychom našli Havlíčkovo náměstí, kde je mnoho krásných domů. Jeden z nich patřil i rodině Karla Havlíčka Borovského. Dnes je v tomto domě Muzeum Vysočiny. Dále bychom zde ve spodní části našli Starou a novou radnici.
Co se týče jídla, byli jsme v restauraci Rebel na Rynku. Já jsem měla kuřecí kousky ve smetanové omáčce se sýrem a žampiony. K tomu byly hranolky a tatarka. Jídlo bylo takové průměrné, ale porce byla obří. Jako dezert jsme si dali s taťkou napůl cheesecake, který taky nebyl špatný. Parkovali jsme na náměstí pár metrů od restaurace.
Musím říci, že se mi náměstí moc líbilo. jsou tam krásné domy, dostatek laviček na posezení a kochání se. Taky mě zaujalo místní knihkupectví, to vždy ocením:-) Znáte Havlíčkův Brod? Napište mi:-)
Vaše Čičulka
Krásný den,
poslední srpnový víkend jsme se vydali směrem na Moravu. Po zastávce v Brně nás čekala Havlíčkova Borová, což je městys na Vysočině. Jak již název napovídá, je úzce spojená s osobou Karla Havlíčka Borovského. Ten se zde narodil a jeho rodný dům jsme právě navštívili. Dnes se zde nachází Památník Karla Havlíčka Borovského.
Tento dům bychom nalezli v Havlíčkově ulici č. 163. Nechal postavit Havlíčkův otec, Matěj Havlíček, velmi schopný a úspěšný obchodník. Borovský se zde narodil v roce 1821 a v roce 1931 zde vzniklo muzeum a památník.
Dnes si zde můžeme prohlédnout stálou expozici věnovanou jeho životu. V budově také sídlí místní pobočka knihovny, která je překvapivě velmi bohatá. V muzeu funguje paní průvodkyně, která o všem hovoří velmi poutavě a nadšeně.
Co jsem rozhodně ocenila, byly židličky, na které jsem si během výkladu mohla posadit. Je zde hodně obrazového materiálu, ale nejlepší byl ten výklad. Na místě je možné koupit si i nějaké suvenýry a taky vyřazené knihy za symbolických dvacet korun. Já jsem si menší hromádku přivezla, mám ji do naší školní knihovny.
Co se týče praktických informací na závěr – parkovali jsme cca dvacet metrů od domu na návsi, kde bylo parkovné zdarma (byli jsme zde v sobotu kolem oběda). V muzeu se platí vstupné. V městysu jsou nějaké potraviny, kde si můžete něco koupit, ale my jsme na oběd přejeli do Havlíčkova Brodu.
Byl jste někdo už v rodném domě KHB? Četli jste nějakou jeho knihu? Napište mi:-)
Vaše Čičulka
Krásný den,
dnes bude po delší době zase kosmetika. Bylo by kosmetiky mnohem více, ale nějak mi nevychází čas na focení. Dneska jsem místo toho musela na chatu, kam se mi tedy ukrutně nechtělo. Už jsme doma, mám tu hromadu úkolů, tak začnu tím nejpříjemnějším – novým článkem:-)
Zase jsem udělala takovou větší objednávku v Oriflame. Tentokrát tu není žádná vůně (ne že by se mi nelíbily, parfémy mě v poslední době hodně chytly), spíše jsem se zaměřila na líčení a péči o pleť.
Jako první zde mám dva kousky z jejich řady Optimals. Ta je takové střední cenové kategorie a ještě ji téměř nemám otestovanou, tak jsem hodně zvědavá. Vybrala jsem si čistící pleťový krém a k němu vhodnou houbičku na smývání těchto pleťových produktů (bude se hodit i na masky apod.).
Novage+ je už taková ta lepší řada, která je taky cenově někde jinde. Ani s tou víceméně nemám zkušenosti, ale hodně se mi líbila podle popisu pleťová mlha Micro Essence Multi Mist. Potřebuji se teď pleti zase více věnovat, nějak jsem to v létě zanedbávala a teď se mi to vrací. Ještě se mi moc líbil oboustranný štětec na konturování, který opravdu působí kvalitně, tak uvidíme.
Nakonec jsem si nechala dekorativní kosmetiku. Ve výhodné sadě byla řasenka a tekuté oční stíny. Jedná se o Colour Hypnotic řasenku a mám ji v takové teplé hnědé. Já na ty barevné řasenky moc nejsem, mám pocit, že k mým hodně tmavým očím moc nejdou, ale chtěla bych ji zkusit na spodní řasy. Oční stín je v nádherné tmavší béžové, která má zlatavý nádech, ale přitom si zanechává studený podtón. Podle mě bude skvělá na každodenní rychlé líčení. Je to odstín Timeless. Posledním kouskem je moje oblíbená zelená tužka z řady The One. Tu si kupuji už léta, je fakt krásně zelená.
Celkem jsem platila za tuto objednávku 1200 Kč, ale to je tím, že tu mám ty dražší kousky pleťovky. Už se hodně těším na testování a psaní recenzí. Který kousek vás zaujal nejvíce? Napište mi:-)
Vaše Čičulka
Krásný den,
dnešní článek bude docela improvizace, protože jsem přišla o všechny recenze na knihy z léta. Dělala jsem si sice poznámky o tom, jaké knihy jsem přečetla, ale měla jsem je v rozepsaném článku na bývalém blogu, takže je to taky fuč… Celkem mě to štve, protože jsem díky tomu přišla o každoroční statistiku a budu začínat od znova.
T. L. Swan – Pan Garcia
Jedná se o třetí díl skvělé série. I když je to celkem sexy romance, tak díky rozsahu se to tam celkem přirozeně rozmělní. tady je ten příběh hodně zajímavý. Sebastian byl vždy ten pan vtipný, ale tento román ukazuje i jeho drsnější a chladnější stránku. V úvodu jsem ho měla pořád ráda, ale pak tam přišel určitý zlom, kdy mi vadila jeho zbytečná tvrdohlavost a krutost. Naštěstí vše dobře skončilo:-)
Lilly Lucas – Nová přání
Jedná se už o šestý díl série ze Skalistých hor, konkrétně z městečka Green Valley. Sem uprchne i Sára, jejíž otec zpronevěřil peníze, které měl na starosti, a všichni její známí a dokonce i škola se od ní odvrátili. Sára je schovaná v městečku u své tety a vymýšlí co dál se životem. Seznámí se i s Graysonem, který pomáhá v místním obchodě a pracuje jako průvodce turistů. Ti dva si rozumí od první chvíle, ale Sára je hodně rozpolcená mezi novými zážitky a touhou po návratu zpět. Je to taková romantická jednohubka, ale bavila mě. Lilly Lucas asi Nobelovku za literaturu nedostane, ale u jejích knih si člověk hodně odpočine a pobaví se. Kniha zároveň obsahuje ještě druhý příběh o farářce Rebecce a sexy trenérovi ledního hokeje.
Betty Neelsová – Princezna z kavárny
Jedná se o jeden z mých nejoblíbenějších příběhů od této staromilské autorky romancí. Ona má malinkou čajovnu v jedné vesnici a on je vážený lékař, který se tam jednou cestou zastavil. Pak je náhoda svedla dohromady ještě několikrát a chvilku trvalo, než si přiznali své city. Je to trochu staromódní, ale někdy mám na tyto příběhy náladu.
Petra Schierová – Pac na lásku
Recenze na tuto skvělou romanci je zde.
Jaine Diamond – Hříšný jako Jesse
Recenze na tuto sexy romanci je zde.
Katherine Reilley – Na kurtu
Recenze na tuto tenisovou romanci je zde.
Tessa Bailey – Moje zabijácká dovolená
Recenze na tuto fakt vtipnou romanci je zde.
Ellen Bergová – Já ti to opepřím, miláčku
Tuto knihu jsem dostala od kolegyně Ivanky a byla skvělá, hodně jsem se nasmála. Vivi má staršího panovačného manžela, který jednou omylem sní jed na krysy a zemře. Podaří se jí to zakamuflovat jako přirozené úmrtí a vrhne se na nový život. Seznámí se s Richardem, který je velmi šarmantní a okouzlující, jenže se z něj vyklube podvodník, a tak jed na krysy opět slaví úspěch. Pak se potká s policistou Janem, který ji sice podezřívá ze zločinu, ale zároveň se do ní zamiluje. Opět je vše zalité sluncem, jenže pak se Vivi začnou dít zvláštní nehody… Že by se Jan inspiroval? Je to kniha plná černého humoru, taková jednohubka, ale fakt povedená. Půjčovala jsem ji i mamce a taky ji bavila.
Betty Neelsová – Miluju tě, Daisy!
Další harlekýnka do sbírky:-) Je to taková klasika autorky. Doktor Seymour je moc milý a schopný pediatr, Daisy pracuje na dětském oddělení jako sestra. Nemá ho ráda, ale on si jí všímá a snaží se jí pomáhat. Ona si nakonec přizná, že je do něj zamilovaná…
Betty Neelsová – Vánoční příběh (Adventinky)
Jedna z mých nejoblíbenějších knih od této autorky. Theodesie pracuje v nemocnici jako pomocná síla na oddělení dietologie. Žije v malém pronajatém pokoji ještě se svým kocourem a má ve svém životě už jen dvě neprovdané tety, které bydlí na venkově. Doktor Bendick pracuje ve stejné nemocnici a je to velká kapacita ve svém oboru. Jednou se seznámí s bezprostřední Theodesií a na lásku ej zaděláno…
Jiří Březina – Mizení
Konečně jsem se v létě začala trochu dostávat k nějakým restům, kterých tu mám celkem osm hromad:-D Mizení je detektivka z pera českého spisovatele Jiřího Březiny. Je to už čtvrtý díl série s Tomášem Volfem, ale já si nejsem jistá, jestli mám doma všechny předchozí. Tomáš řeší případ úmrtí několika lidí a vypadá to na rasistický podtext, jenže pak se objeví další skutečnosti a vše je nakonec úplně jiné. Kniha mě hodně bavila, těším se na další díly. Rozhodně chápu, proč má Březina ocenění za autora nejlepší české detektivky.
Rebecca Yarros – Čtvrté křídlo
Na konec jsem si nechala něco, co mě bavilo asi nejvíce. Jedná se o první díl fantasy série Empyreum. Hlavní hrdinka se jmenuje Violet a její matka je významná a nesmlouvavá generálka, která chce, aby z ní byl jezdec a ne písař, na kterého si violet celý život myslela. S výcvikem začala díky tomu pozdě, taky je mnohem drobnější a slabší než ostatní a má problém s klouby a kostmi. Přesto prochází jednotlivými zkouškami a daří se jí přežít den za dnem a postupně si budovat respekt ostatních. V této sáze najdete i draky (naprosto miluji Andarnu) a hodně velká tajemství (konec mě dost překvapil, už se těším na další díl). Musím říci, že jsem se od knihy nemohla vůbec odtrhnout, je to pořádný macek, k tomu všemu ještě napsaný hodně drobným písmem, ale každý řádek stojí za to…
Celkem mi to vychází na dvanáct knih za dva měsíce, což je hodně velká bída. Potřebuji se zase více rozečíst, protože tu toho mám spoustu a každý týden vychází tolik pěkných nových knih… Nejlepší bylo to Čtvrté křídlo, nejslabší určitě Hříšný jako Jesse. Jak jsme na tom se čtením v poslední době vy? Napište mi:-)
Vaše Čičulka
Krásný den,
jelikož jsem přišla o předchozí blog a nevypadá to, že bych se dostala k těm článkům, tak jsem se rozhodla rubriku Ochutnáno číslovat znovu od jedničky. Dneska to bude hodně o nápojích a převažovat budou spíše sladké chutě.
Mixies Fruit Smoothis, Mixit
Začneme rovnou tím nejhorším. Toto jsem dostala jako dárek k nákupu na stránkách Mixitu. Brala jsem to s sebou na knihovnický kvíz a řeknu na rovinu, nechutnalo to nikomu. Je to divně nasládlé, nijak zajímavé, rozhodně to nechci znovu a ani jsme to nedojedli.
Nanuk Magnum Pink Lemonade, Magnum
Tak jestli na něčem ujíždím, tak je to tento nanuk. Je to moje sladká neřest posledních týdnů, jinak mi to sladké zase tolik nechybí. Nanuk je uvnitř citronový s malinovou částí, navrchu je bílá poleva s kousky malin, které hezky křupou. Jak to popisuji, mám na něj hned chuť…
Perlivá voda Citron, Charlie´s Organics
Tuto ochucenou vodu jsem kupovala na rohlíku a byla docela dost drahá. Chtěla jsem vyzkoušet ale nějaké zero limču. Tato nebyla špatná, opravdu výrazně bez cukru. Kdybych ji dostala znovu, klidně bych ji vypila, ale za tu cenu si ji znovu pořizovat nebudu.
Citronová limonáda, San Benedetto
Další limonádový úlovek z rohlíku je tato citronová limonáda. Opět je bez cukru a byla docela dost drahá. Chutnala ale skvěle, citron byl v chuti dost patrný, bylo to příjemně štipkavé, což se mi líbí. Ta cena je už horší.
Sušenky bez cukru, Gullón
Tyto dia sušenky jsem dostala od kolegyně a jsem s nimi moc spokojená. To, že jsou bez cukru, jsem vlastně v chuti vůbec nepoznala, hodně mi připomínají třeba Bebe sušenky. V balení jich je docela dost, já jsem je jedla jen tak, ale nějaké jsem použila i na cheesecake.
Mix klobásek na grilování, Grill Party
Tyto klobásky kupovala mamka na chatu na grilování. je tam hned několik druhů, mně se nejvíce líbily ty, které byly omotané slaninou. uvnitř byl i sýr, to já prostě můžu. Nejméně zajímavá byla asi vinná klobása ve tvaru šneka.
Limetková limonáda, Jarritos
Tuto limonádu mi koupil Martin k nějakému obědu, co objednával. Jedná se o limetkovou limču, perlivou, fakt hodně dobrou. Obsahovala samozřejmě i cukr, nebyla zero, ale chutnala nám oběma.
Jablečná limonáda, Cans
Poslední nápoj toto článku je tu! Cans na mě vybíhá teď všude na sociálních sítích a na internetu, tak jsem se rozhodla vyzkoušet jablečnou variantu. Je to opět bez cukru a jedna plechovka stála necelých 40 Kč, což mi přijde fakt hodně. jablečná příchuť je hodně jemná, já bych ji ocenila výraznější.
Manner sušenky Pomeranč, Manner
V Bille jsem objevila tyto pomerančové sušenky od značky Manner. Měli jsme je na chatě a chutnaly všem. Připomínaly mi trochu milované svěženky z dětství, které tedy bývaly citronové. Tady byla pomerančová chuť hezky patrná, fakt moc velká dobrota.
Sýr na pánev s gyrosem, Smetanito
Další grilovací pochoutkou byl tento sýr na pánev, opět se jedná o úlovek mé mamky. myslím si, že to kupovala v Bille, ale dá se sehnat i v jiných supermarketech. Nejdříve se mi moc nezdál, bála jsem, že bude hodně mastný, ale chutnal skvěle. Nakrájela jsem ho na tenké plátky, které jsem z obou stran ogrilovala. Chutnal i taťkovi a to je co říct:-D
Asi nejlepší je nanuk Magnum, nejhorší je rozhodně ten mix od Mixitu, to bylo děsné. Znáte tyto nanuky Magnum? Máte vyzkoušenou nějakou dobrou zero limonádu? Napište mi:-)
Vaše Čičulka
